Aby Bohdance nezmizel úsměv z tváře.

V dubnu roku 2014 se nám narodila dvojčátka Helenka a Bohdanka. Celé těhotenství probíhalo v pořádku, přesto mi po porodu lékaři řekli, že má Bohdanka poškozený mozek a chybí jí velká část šedé kůry mozkové. Tyto problémy prý vznikly v důsledku zamotaných pupečníků, kdy Bohdančin mozek po nějakou dobu nedostával potřebnou výživu.

Ruku v ruce s postižením mozku jde bohužel řada přidružených diagnóz. Bohdanku trápí microcefalie (těžká porucha projevující se předčasným ukončením růstu mozku), epilepsie, dětská mozková obrna se spasticitou (zvýšeným svalovým napětím) všech končetin a špatný příjem potravy, který vyústil v zákrok, při němž jí byla zavedena PEG sonda. Tou Bohdanku krmíme rovnou do bříška.

Bohdanka ve svých pěti letech nedokáže sama sedět, nemluví, jen vydává zvuky, směje se nebo pláče. Vývojově je na úrovni půlročního dítěte a její další vývoj je zatím dost nejistý. I tak nám ale díky své veselé povaze a kouzelnému úsměvu dává naději, že to všechno nějak zvládneme. Péče o Bohdanku je náročná časově i finančně. Pravidelně ji vozíme na rehabilitace a jiné terapie a platíme speciální školku, kde se jí moc líbí a kde se jí dostává spousty podnětů. Do toho vychováváme ještě její dvojče a mladšího brášku Toníka.