Snahou rodičů malé Barborky je dopřát dceři co nejkvalitnější zdravotnický komfort. 

Adélka s Baruškou se narodily předčasně v ukončeném dvaatřicátém týdnu těhotenství dne 6. 6. 2017 s mírami 1820g (Adélka) a 1230g (Barborka). Jednalo se o poměrně hektický porod císařským řezem, při němž Barušce musel pan doktor několik minut pomáhat s dýcháním. Při porodu byl děvčatům diagnostikován transfuzní syndrom, který odborníci ze specializovaného pracoviště v průběhu nadstandardně častých těhotenských vyšetření spíše vylučovali. Nicméně člověk míní a příroda mění. Adélka byla prostřednictvím společné placenty v průběhu těhotenství překrvována a Baruška naopak nedokrvována – tzn. méně vyživována. Navíc měla Baruška po celý pobyt v děloze oproti Adélce stísněnou polohu. To vše Barušce přirozeně ztížilo jak start do života, tak následující dětská léta. Zatímco Adélka v měsících po porodu postupně „hravě“ doháněla vývojovou normu, u Barušky se stále markantněji projevovalo značné vývojové zpoždění i zrakový hendikep spojený s později diagnostikovaným poškozením určitých nervových drah v mozku. Na nestandardní Baruščiny senzomotorické reakce a vývoj bylo odborníky doporučováno především tzv. cvičení podle Vojty, které ovšem Barušku požadovaným směrem neposunulo. Neutuchající rodičovská snaha pomoci evidentně zarputilému děvčátku s viditelným potenciálem se ze své obtížné situace především vlastními silami (přirozeně s naší pomocí) dostat, vedla jednak k zapojení jiných fyzioterapeutických metod (kupř. Bobath koncept, kraniosacrální terapie, hipoterapie, canisterapie, aj.), a jednak i ke snaze dopřát dceři potřebný zdravotnický komfort, který ji na její cestě za pokud možno „normálním“ životem bude nápomocen. V této naší společné snaze hrají ovšem nemalou úlohu finanční prostředky na aktivity a pomůcky. Momentálně Báru nejvíce posouvá kupředu hipoterapie, a spoléháme i na neurorehabilitaci na speciální klinice. Toto jsou aktivity, které jsou finančně nákladnější, ale nejefektivnější.