Nová formule ČVUT závodila na okruhu v německém Hockenheimu

Aktuality

Univerzitní tým CTU CarTech složený ze studentů ČVUT v Praze se podruhé zúčastnil celosvětové konstrukční soutěže Formula Student/SAE s formulovým vozem, který si v rámci školních projektů sami navrhli a postavili. Soutěž se konala od 4. do 8. srpna 2010 na okruhu Hockenheim v Německu. Tým ČVUT zde byl jediný český zástupce a v soutěži 77 týmů z celého světa obsadil celkové 18 místo.

Na soutěži nechyběly tradiční silné evropské týmy z Německa, Rakouska, Itálie či Španělska, ale přijely také americké a kanadské týmy, novinkou byly týmy z Egypta a Íránu. Soutěž je rozdělena na statické a dynamické disciplíny, vítěze určuje součet bodů ze všech disciplín. V rámci statických disciplín porotci hodnotí technickou úroveň vozů a jejich tvůrců, výrobu, zpracování vozu a obchodní schopnosti týmu. V rámci dynamických disciplín je hodnocena rychlost vozu v akceleraci, při jízdě v osmičce a na závodní trati. Hlavní disciplína je vytrvalostní závod na 22 km s výměnou jezdců v polovině, při které se zároveň hodnotí spotřeba paliva. O vítězi rozhoduje dosažený čas v závodě.
„Základem úspěchu bylo dojet všechny disciplíny. Mezi týmy, které jsou v soutěži také teprve druhým rokem a můžeme se s nimi přímo porovnat, jsme byli nejlepší, což dokazuje, jak meziročně stoupla výkonnost týmu,“ uvedl Ing. Radek Tichánek, Ph.D., z Fakulty strojní ČVUT.

Více informací o formuli ČVUT na http://www.cartech.cvut.cz/

Zdroj: tisková zpráva ČVUT

Čeští vědci objevili tajemství flexibility rostlinných buněk

Aktuality

Čeští biologové odhalili dva nové mechanizmy, které pomáhají buňkám odolávat tlaku a napětí při růstu či za mimořádných podmínek. Vyřešili tím jednu ze záhad buněčné biologie.

Výzkum uskutečnili badatelé z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd České republiky, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a dalších českých a britských institucí.

Rostlinné buňky jsou vystaveny mnoha mechanickým vlivům – jak během vlastního růstu a vývoje, tak při působení nepříznivých podmínek, zvláště sucha. Biology proto zajímá, jak jim vzdorují – například jak je zajištěno, aby různé součásti buňky zůstávaly při mechanickém zatížení správně spojeny.

Jak si přiblížit alespoň některé mechanické vlivy působící na rostlinnou buňku? Stačí si ji představit jako kopací míč nahuštěný vzduchem. Na povrchu má buňka pevnou stěnu a těsně pod ní membránu. Na ně zevnitř tlačí voda – podobně jako to dělá vzduch v míči. Díky stěně a tlaku vody udržuje buňka svůj tvar, a tím i stabilitu celé rostliny. Obsah vody však není stálý. Zmenšuje se třeba při dlouhotrvajícím suchu: tehdy „míče“ částečně splasknou, rostlina zvadne a opět se „nahustí“ vodou až po dešti. Buňka musí být natolik odolná, aby přežila všechny podobné změny objemu a tlaků.

Původní zdroje:
Deeks et al.: The plant formin AtFH4 interacts with both actin and microtubules, and contains a newly identified microtubule-binding domain. Journal of Cell Science 123, str. 1209-1215 (2010)
Pleskot et al.: Mutual regulation of plant phospholipase D and the actin cytoskeleton. The Plant Journal 62, str. 494-507 (2010)

Více informací na: Inovace.cz

Pokusy s geneticky modifikovaným eukalyptem

Aktuality

Americké ministerstvo zemědělství (US Deaprtment of Agriculture) povolilo rozsáhlé polní testování geneticky modifikovaných eukalyptů.

Celkem 200 tisíc stromů bude vysazeno na 28 lokalitách rozprostřených na celkové ploše 120 hektarů od Floridy po Texas. Eukalyptus geneticky modifikovaný společností ArborGen by měl snášet chladnější podnebí. Zatímco nyní roste jen na Floridě, vyšlechtěný typ by mohl poskytovat své rychle rostoucí dřevo papírenskému průmyslu i v severnějších lokalitách.

Více informací na: Akademon