Usnadněme Klárce cestování.

Klárka je čtrnáctiletá slečna s těžkou diagnózou Dětské mozkové obrny. Její postižení je hluboké -mentální i tělesné, vzniklé při zdlouhavém porodu. Klárka je velký smíšek, reaguje velice pozitivně, cítí se dobře ve všech emočně podbarvených aktivitách. Vzhledem k závažnosti postižení je plně závislá na 24hodinové péči zodpovědné dospělé osoby. Péče o ni je velmi náročná a specifická, využívá polohovací lůžko, přijímá pouze mixovanou stravu, a je specifickým způsobem krmená.

Klárka navštěvuje sociální službu Centra Kaňka a je žákyní speciální ZŠ – využívá individuální formu vzdělávání. V době, kdy maminka dochází do práce má Klárka zajištěnou péči v naší škole, sociálních službách, nebo u babičky.

Finanční dar by nám umožnil pořízení automobilu, který by nám vše usnadnil. 

Děkujeme za pomoc,  Klárka s rodinou

Pomozme Adámkovi, aby i přes jeho handicap mohl zažívat radosti se svými vrstevníky.

Adámek

Adámek se narodil v roce 2016 se vzácnou vrozenou vadou Extrofie močových cest. Znamená to, že místo penisu měl pouze močový měchýř. Hned po porodu transportovali Adámka do FN Motol, kde podstoupil operaci. Pro mě jako maminku začal obrovský kolotoč po lékařích. V následujícím roce byla nutná další operace s plastikou, jednalo se o velmi náročnou operaci, která trvala 9hodin. Adámek po celou dobu byl velmi statečný, a to mi dodávalo sil.

O rok později Adámka indikovali k další operaci, mezitím se však ukázal jiný zdravotní problém, a to postavení nožičky. Začali jsme docházet na fyzioterapii a cvičíme zde dodnes. Časem jsme zjistili i alergii na laktózu. A k tomu všemu se zhoršil u Adámka zrak, naštěstí se vada podchytila včas a je možné ji korigovat brýlemi. V září nastupujeme do nemocnice na speciální vyšetření, kdy bude zavedená sonda do konečníku a plastického údu. Toto vyšetření odhalí příčinu špatné funkce močového měchýře, protože doposud Adámek trpí 3. stupněm inkontinence. Je to i hlavní důvod, proč ho nechtějí přijmou do běžné státní školky.

Adámek miluje společnost dětí a já mu ji nechci odepřít, a proto navštěvuje soukromou školku. Ale jako samoživitelka je pro mě velmi náročné z každé výplaty odevzdat 6000Kč ve školce.

Ráda bych touto sbírkou pomohla Adámkovi, aby mohl zažívat radost s kamarády jako
zdravé děti.

Děkuji za podporu, maminka Lucie.

Pomozme Davídkovi v jeho rozvoji.

Žijeme v úplné rodině a moc jsme se těšili až nám ke dvěma holčičkám přibude malý
chlapeček a holkám bratříček. Místo 3 dní v porodnici jsme s Davídkem strávili první 3
měsíce po nemocnicích a dcery musely být bez mámy. Nic však nenasvědčovalo tomu, že by
mohly nastat nějaké potíže (těhotenství, testy, porod císařským řezem, vše bez sebemenších
problémů). První dny po porodu měl Davídek dýchací potíže, které vyústily postupem času k
epileptickým záchvatům.

Diagnóza nekompromisní – neurologický syndrom – farmakorezistentní epilepsie se špatnou prognózou – těžké psychomotorické a mentální postižení. Genetický rozbor bohužel příčinu neobjasnil.
Davídek téměř rok byl jen spící miminko, krmené zavedenou sondou z nosánku do žaludku,
nehýbal se a na nic nereagoval. Hledala se správná kombinace léků, která mu zmírní četnost
záchvatů. To se nakonec povedlo a postupem času se nám povedlo snížit dávku léku
z kombinace 5 antiepileptik na 1.

Ve 2letech Davídek díky rehabilitacím, které jsme již absolvovali a každodenní péčí se
pomaličku jeho motorický vývoj začal zlepšovat. Nyní Davídek dokáže otáčet hlavičkou ze
strany na stranu, kopat nožičkama, hýbat ručičkama a někdy se i otočí. Bohužel stále nedrží
pevně hlavičku. Má silnější nožičky, proto jsme začali trénovat ve speciálním oblečku, který
mu udrží trupovou část těla, která je zasažena těžkou hypotonii. Mentálně je Davídek na
úrovni několika měsíčního miminka.

Náš chlapeček je ale velmi veselý a pozitivní, a když vidíme, jaké dělá pokroky jak mentálně,
tak i fyzicky díky rehabilitacím a intenzivnímu pohybu, radujeme se s ním. Jeho stav se
pomaličku zlepšuje a pro nás je to hnací motor se nevzdávat a bojovat za jeho lepší život.
Finance ze sbírky použijeme na jeho rehabilitace, které nejsou hrazené pojišťovnou.

Ze srdce děkujeme, rodina Davídka

Pomozme Lence pořídit si nové auto na cestování.

Leničky příběh se začal psát v roce 2006, kdy v šestinedělí prodělala silný zápal plic. Postupem času se přidávaly další diagnózy. Lenička v roce 2013 přestala jíst a to byl důvod, proč se musela zavést sonda PEG přímo do žaludku. V roce 2016 podstoupila operaci dolních končetin. Bohužel i její záda se postupně deformovala do skoliózy, nyní ji čeká i operační zákrok.

Lenička je plně závislá na pomoci druhých. Momentálně sama nechodí, její mentální stránka je velmi opožděná a navíc musí být pod neustálým dohledem, aby se neudusila. Slovní projev bohužel nenastoupil, i když jsem si to moc přála. Pro mě jako maminku je velmi fyzicky i psychicky vysilující se o Leničku starat, obzvlášť protože jsem samoživitelka, ale nevzdávám to. Leničky úsměv a bojovnost za lepší život mi dodává odvahu a sílu překonat i celkové
vyčerpání.