Maminka Julinky by ráda získala finanční prostředky na terapie podle Feuersteinovy metody.

Moje dcera Julie Antonie Vrbická se narodila s Downovým syndromem, je jí 11 let. Je velice společenská, miluje komunikaci s lidmi navzdory svému hendikepu , což není ani tak její mentální opoždění, ale spíše hypotonie, a to hlavně vnitřních svalů a úponů podílejících se na správné artikulaci mluvidel. Během různých terapií od jejího narození (vojtova terapie , orofaciální ter., fyzioterapie, hiporehabilitace logopedie) jsem se naučila hodně o vývoji těla a jak pracuje provázaně .

Někdy mě mrzí když slyším od lékařky proč potřebujeme lázně když je na tom dobře, to že špatně vyslovuje zřetelně slova, která umí ale není ji rozumět, nebo, že má špatnou jemnou motoriku, konkrétně v prstech a stále nepoužívá správně obě ruce ke spolupráci, v tom spojitost nevidí , ale i toto má velký význam pro správné zapojení mluvidel  (př. Lego stavebnice, kdy jednou rukou přidáváte kostičku a druhou si to přidržujete, pro nás normální, pro ní ne, i když to trénujeme stále mozek nepropojuje tyto funkce automaticky..)

Takže pro mě jako matku má význam neustále na tom pracovat jelikož tělo je stále ve vývinu a na Julince jsou vidět pokroky i když pomalu.

Sama jsem podstoupila různé kurzy pro lepší vývoj dětí s Downovým syndromem, abych  to nenechala jen na škole. U nás doma najdete spoustu pomůcek pro logopedii, logiku i pomůcek na cvičení a rehabilitaci ale pomoc od terapeutů je pro Julinku motivující někdy více než ode mě.

Mým přáním je , aby Julinka byla co nejvíce samostatná a k tomu potřebuje mluvit tak dobře artikulačně aby jí rozuměli ostatní a lépe se zapojila ve společnosti.

Pomozme mamince Matěje získat dostatek finančních prostředků na výcvik Feldenkraisovy metody, aby mohli intenzivně cvičit též i v domácím prostředí.

Náš syn Matěj je nejstarší ze tří bratrů. Narodil se předčasně ve 34. týdnu, a po porodu se u něj objevily problémy s dýcháním. Nedostatečný přísun kyslíku do mozku a sepse, kterou prodělal během pobytu na neonatalogickém oddělení, pak měly za následek jeho další zdravotní problémy a opoždění ve vývoji. V necelém roce mu byla diagnostikována dětská mozková obrna ve formě spastické kvadruparézy. Později se přidala také epilepsie a těžká porucha zrakového vnímání.
Mozková obrna, kterou Matěj trpí, se projevuje silnou spasticitou, tedy zvýšeným svalovým napětím ve všech čtyřech končetinách. Právě proto je nezbytné se spasticitou pracovat a snažit se o její zmírnění. Celý Matějův život se točí kolem prohlídek, rehabilitací a cvičení – od Vojtovy metody přes metodu Bobath, až po neurorehabilitační koncept s oblečkem TheraSuit. Díky výše zmiňovanému už dosáhl velkých pokroků – přetáčí se na břicho a zpět, zvedá se na všechny čtyři, dokáže se doplazit za hračkou… Lepší se také jemná motorika a je schopen si za určité podpory v sedě nebo v kleku samostatně hrát. Úspěchy mu dělají velkou radost, a motivují ho k další práci. Zatím však není schopen sám sedět, natožpak dělat samostatně první krůčky. Naději vidíme, mimo jiné, v intenzivních neurorehabilitačních terapiích, na něž dojíždíme minimálně 3x do roka, a v pravidelných lekcích Feldenkraisovy metody. Jsou ale velmi finančně nákladné, pojišťovny je téměř nehradí.
Konkrétně teď potřebujeme finance na čtyřletý výcvik Feldenkraisovy metody v Praze, nebo pravidelné individuální lekce Feldenkraise.
Feldenkraisova metoda používá pohyb jako prostředek k učení a k funkčnímu uvědomování si sebe sama ve vztahu k okolnímu prostředí. Toto originální cvičení se zaměřuje na rozvíjení všech důležitých životních funkcí, tělesných i duševních. Matěj se díky tomuto cvičení učí lépe koordinovat své pohyby v přímé souvislosti se svým chováním a vnímáním. Vše, co děláme, je prováděno velice pomalu, nachází si tak lépe svoji cestu k tomu, aby si sám mohl sednout, dolézt si kam potřebuje, a k tomu, aby se později mohl i zvednout a chodit. Začíná lépe poznávat své tělo a souvislosti s jeho pohybem, jaké časti těla při daném pohybu zapojuje, co mu pomáhá, a co naopak ne. Rozhodla jsem se proto se co nejvíce zapojit do výcviku a přihlásit se na něj, je již umožněn i pro rodiče handicapovaných dětí. Výcvik intenzivně probíhá 4x do roka (od 31.10.2022 do června roku 2026) a věřím, že díky němu budu moci s Matějem tak pravidelně cvičit doma i já.

Jonášek potřebuje pravidelné intenzivní rehabilitace, aby se mohl posouvat ve vývoji ku předu.

Jonýšek se narodil ve 38 týdnu těhotenství jako vymodlený prvorozený chlapeček v mých 44 letech. Světlo světa spatřil po císařském řezu. Na začátku bylo všechno v pořádku. Sice se mu nechtělo moc pít mateřské mléko, ale jinak nejevil žádné známky nemoci či opozdění. Od 3 měsíce jsem si však všimla, že jeho vývoj zaostává. Nefixoval. Ručičky nepoužíval, jak by měl. Bylo patrné, že nemá moc silné svaly. Geneticky je Jonýsek v pořádku. Je veselý a přinesl hodně štěstí do mého života. Protože se mi ale nezdál jeho vývboj, vynutila jsem si lékařská vyšetření, která zjistila hyperflexi kloubů, hypotonii svalů, mozečkový syndrom a opožděný psychomotorický vývoj. Teď je mu 1,5 roku a vývojově je na 8 měsících. Neotáčí se za zvukem, ale když hraje písnička, která se mu líbí, tak se směje. Stejně jako když slyší můj hlas. Zatím se neposadí, jen leží a otáčí se, začaly ho zajímat hračky. Věříme, že intenzivnější fyzioterapií vše dožene. Všechny poskytnuté peníze bychom použili právě na zmíněné fyzioterapie.

Pavlík má problémy s koordinací svého těla, proto jsou pro něj nezbytné intenzivní terapie a ostatní potřebné terapie, které ho mohou posunout dále.

Dobrý den,

jmenuji se Pavlík a v mých  18-ti měsících se mi otočil svět vzhůru nohama.

Navzdory veškerým vyšetřením v mém novorozeneckém věku mi byla diagnostikována DĚTSKÁ MOZKOVÁ OBRNA,  kvůli které zápasím s koordinací, tudíž i samostatnou chůzí.

Maminka s tatínkem dělají pro mě úplně všechno, abych jednou mohl běhat s bráškou Kubíkem a ostatními dětmi. Je to pro všechny velice těžké, jelikož se mnou musí několikrát denně cvičit, protahovat mi nožičky – hodně mě to bolí a dělám to nerad.

Proto mi rodiče zařídili i intenzivní neuro cvičení s paní fyzioterapeutkou, která se mnou cvičí kapku jinak ,než-li maminka doma .

 Mám moc rád zvířátka, tak jezdím na hipoterapii a je to upřímně ten nejlepší zážitek.

Také nám bylo doporučeno, že bych potřeboval pravidelnou ergoterapii a pobyt v lázních, kde mezi procedury patří vířivka a bazén, a to se mi určitě bude také moc líbit.

HLAVNĚ mi toto všechno moc pomůže, abych jednou stál pevně na vlastních nohách, a to si přeji ze všeho nejvíc, jelikož po každém pádu na zem, je pro mě hodně těžké zase vstát.

BOHUŽEL všechno, co pro mě rodiče shání, není zadarmo a není v jejich možnostech uhradit veškeré náklady na mé léčení z vlastních zdrojů, proto bychom chtěli ze srdce požádat o jakoukoli možnost podpory, díky které budu moci absolvovat několik intenzivních terapií do roka. 

Děkujeme všem , za případnou pomoc, bude Vám za to nesmírně vděční.