Naším snem pro Amálku je , aby měla co nejvíce normální život, popisují Amálčini rodiče.

Rádi bychom Vám pootevřeli náš životní příběh. Při radostném očekávání druhého děťátka jsme si ani v koutku duše nepřipouštěli, že by mohlo být cokoli jinak. A tak jsme se všichni velice těšili na narození našeho druhého děvčátka.

Amálka se narodila v roce 2019, a měla být „zdravé miminko“, bohužel opak byl pravdou.

Ihned po porodu zjistili, že má menší hlavičku oproti svému tělíčku. Po neurologickém vyšetření v Trutnově s podezřením na Dandy-Walkerův syndrom , jsme byli převezeni do nemocnice v Hradci Králové. Konečný verdikt byl takový , že Amálka má atrofii mozečku s mikrocefalií a může to mít vliv na částečnou hluchotu a slepotu či rovnováhu). 

Doma na nás čekala  o pět let starší sestřička Natálka s tatínkem . Měli jsme pocit, že se nám tím zhroutil celý svět a nedokázali jsme si představit, co vše nás bude čekat, ale rozhodli jsme se společně udělat to největší maximum, které může naší milované Amálce jakkoli pomoci.

Začali jsme cvičit vojtovu metodu, ale neviděli jsme téměř žádné pokroky, což nám na psychice moc nepřidávalo. Proto jsme se snažili vyhledat pomoc u fyzioterapeuta v Hradci Králové, kde nám paní terapeutka udělala mírný nástin toho ,co vše pro naší holčičku budeme nejspíše potřebovat.  Od nejrůznějších kompenzačních a zdravotních pomůcek, léčebních lázeňských pobytů , ale především intenzivní terapie na soukromých klinikách, kde se právě kvůli intenzitě cvičení pokroky dostaví.

Rádi bychom Vás tímto požádali o pomoc pro Amálku, aby mohla co nejčastěji rehabilitovat.

Z celého srdce moc děkujeme.

Holmanovi

Pomozme společně Adámkovi pořídit nový vozík, který mu pojišťovna zamítla.

Adam bydlí v obci Srbeč na Rakovnicku, která má kolem 300 obyvatel. Narodil se 7.5.2007 jako zdravé miminko. V šesti letech mu byla diagnostikována Duchenneova svalová dystrofie. Je to velmi vzácné genetické onemocnění, jehož následkem dochází k postupnému ochabování svalstva, které se časem výrazně zhoršuje. Dochází k postupnému selhání svalových orgánů včetně srdce a díky postižení bránice i k problémům s dýcháním. Chlapci s tímto postižením se dožívají maximálně 25 let.

Již pátým rokem je Adámek upoután na invalidní vozík a v současné době již potřebuje větší – mechanický. Jeho pořízení je finančně velmi náročné a nad naše možnosti. Zdravotní pojišťovna naši žádost zamítla a neuhradí tak ani základní verzi. Cena vozíku, který mu musí být přizpůsobený na míru se pohybuje kolem 63 000,- Kč.

I přes nepřízeň osudu je Adam stále usměvavý, veselý a chytrý kluk. Hýří vtipem a nezkazí žádnou legraci. Již osmý rok navštěvuje soukromou školu „Slunce“ pro děti s kombinovaným postižením, kde je premiantem třídy. Svojí zvídavostí a pílí nám dělá jen radost.

Adámek miluje výlety a jezdí pravidelně s maminkou do lázní, kde je vozíček pro něj nezbytnou součástí a pomocníkem. Pomozme Adámkovi a jeho rodině pořídit nový vozík, se kterým může podnikat se svými blízkými veškeré aktivity, které má rád.

Adámek kromě potřebného vozíku , potřebuje též spoustu rehabilitačních  a kompenzačních pomůcek, které dopomohou ke zkvalitnění jeho života.

Adamovo motto: Děkuji, že v tom jedete se mnou – Adam

Rodiče Karolínky žádají o pomoc při financování nákladných intenzivních rehabilitací a jiných potřeb

Kája se narodila 15. ledna 2013 jako zdravé miminko v Nemocnici Tábor plánovaným císařským řezem, který byl indikován kvůli oční vadě maminky. Všechna vyšetření prováděná v těhotenství byla v pořádku. Bohužel již od porodnice jsme bojovali s kojením. Kája neměla dovyvinutou zpětnou záklapku a vše, co vypila, většinou vyzvracela. Tím pádem moc na váze nepřibrala. Již v 7. týdnu a necelých 4kg byla Kája naočkována dětskou paní doktorkou☹. Po očkování jsme začali pozorovat, že se na nás Kája nepodívá, nezafixuje objekt pohledem. Dětská paní doktorka nás poslala na neurologii a k rehabilitační paní doktorce do nemocnice. V nemocnici nám doporučili cvičení Vojtovy metody. Stále se nám nezdáli Káji oči, tak jsme požádali o vyšetření v Centru zrakových vad v FN Motol. Tam zjistili, že má Kája tzv. zkříženou fixaci. Pravým okem kouká doleva a obráceně. Předepsali jí brýle a lepení okluzoru střídavě na jedno oko. Dalším krokem bylo naplánování operace šilhání (nejdříve však za rok). Po výměně pediatričky, neurologa a fyzioterapeuta se všechny vyšetření rychle posunuly vpřed. Od nového neurologa jsme měli konečně předepsány další vyšetření: genetické a magnetickou rezonanci. Genetika vyšla v pořádku, ale na magnetickou rezonanci jsme si museli počkat až do září 2014 z důvodu naplánované operace očí. Až ve 20 měsících jsme se konečně dozvěděli finální diagnózu: dětská mozková obrna postihující dolní končetiny, tzv. spastická diparéza a k tomu další přidružené diagnózy – strabismus (šilhání), nystagmus (kmitání očí) a těžká skolióza zad.