Aktuality
Nová studie odhalila, že ženy, které pravidelně cvičí jógu, mají v krvi sníženou hladinu látky, která se podílí na vzniku zánětů v těle. Ty mají přímý vliv na choroby srdce, mrtvici i cukrovku.
Látkou, která má přímý vliv na tvorbu zánětů v těle, je cytokin interleukin-6 (IL-6). Interleukiny jsou proteiny, které se podílejí na regulaci imunitních dějů. Jejich název vznikl po zjištění, že jsou produkovány převážně bílými krvinkami (leukocyty). Některé z nich, včetně IL-6, mají silně prozánětlivý účinek (podporují rozvoj zánětu), jsou tedy důležitou součástí zánětlivé odpovědi těla. Důležité je ovšem zjištění, že hrají roli i u srdečních chorob, mrtvice, diabetu II. typu a dalších na věk vázaných chorob. Vědci se tudíž domnívají, že jejich redukce v těle může mít krátkodobý i dlouhodobý zdravotní přínos.
Studie byla prováděna na Státní univerzitě v Ohiu a její výsledky byly publikovány v časopise Psychosomatická medicína. Kromě dlouhodobě nižší hladiny IL-6 v krvi studie také odhalila, že u žen, které pravidelně cvičily jógu, byl pozorován menší nárůst hladiny IL-6 v důsledku stresu ve srovnání s ženami stejného věku a hmotnosti, které ovšem jógu neprovozovaly. Podle Janice Kiecolt-Glaser, profesorky psychiatrie a psychologie a vedoucí autorky studie to může znamenat, že jsou lidé schopni za pomoci jógy (případně i jiných metod) naučit se reagovat slaběji na faktory způsobující stres v každodenním životě.
Původní článek: Yoga Reduces Cytokine Levels Known To Promote Inflammation. MedicalNewsToday
Více informací na: Inovace.cz
Aktuality
Vědci identifikovali novou skupinu léčivých látek obsažených v sóji, které by mohly předcházet vzniku rakoviny tlustého střeva a případně i napomáhat její léčbě. Rakovina tlustého střeva je třetí nejčastější příčinou úmrtí způsobeného rakovinou. Pojmem rakovina tlustého střeva se označuje nádorové onemocnění tlustého střeva. V drtivé většině případů jde o kolorektální karcinom.
Již delší dobu se předpokládalo, že by sója mohla mít protektivní (ochranný) účinek proti rakovině tlustého střeva. Studie prováděná v Dětské nemocnici v Oaklandu tuto teorii potvrdila. Tým vědců, který vedla Dr. Julie Saba, ředitelka onkologického centra Výzkumného ústavu Dětské nemocnice v Oaklandu, objevil v sóji přirozené lipidové molekuly, které byly nazvány sfingadieny (SDs). Zdá se, že tyto látky by mohly být základem pozitivního působení sóji na lidský organismus a mohly by také hrát klíčovou roli v boji s rakovinou tlustého střeva.
Původní článek: Soy Component May Be Key To Fighting Colon Cancer. MedicalNewsToday
Více informací na: Inovace.cz
Aktuality
Univerzitní tým CTU CarTech složený ze studentů ČVUT v Praze se podruhé zúčastnil celosvětové konstrukční soutěže Formula Student/SAE s formulovým vozem, který si v rámci školních projektů sami navrhli a postavili. Soutěž se konala od 4. do 8. srpna 2010 na okruhu Hockenheim v Německu. Tým ČVUT zde byl jediný český zástupce a v soutěži 77 týmů z celého světa obsadil celkové 18 místo.
Na soutěži nechyběly tradiční silné evropské týmy z Německa, Rakouska, Itálie či Španělska, ale přijely také americké a kanadské týmy, novinkou byly týmy z Egypta a Íránu. Soutěž je rozdělena na statické a dynamické disciplíny, vítěze určuje součet bodů ze všech disciplín. V rámci statických disciplín porotci hodnotí technickou úroveň vozů a jejich tvůrců, výrobu, zpracování vozu a obchodní schopnosti týmu. V rámci dynamických disciplín je hodnocena rychlost vozu v akceleraci, při jízdě v osmičce a na závodní trati. Hlavní disciplína je vytrvalostní závod na 22 km s výměnou jezdců v polovině, při které se zároveň hodnotí spotřeba paliva. O vítězi rozhoduje dosažený čas v závodě.
„Základem úspěchu bylo dojet všechny disciplíny. Mezi týmy, které jsou v soutěži také teprve druhým rokem a můžeme se s nimi přímo porovnat, jsme byli nejlepší, což dokazuje, jak meziročně stoupla výkonnost týmu,“ uvedl Ing. Radek Tichánek, Ph.D., z Fakulty strojní ČVUT.
Více informací o formuli ČVUT na http://www.cartech.cvut.cz/
Zdroj: tisková zpráva ČVUT
Aktuality
Čeští biologové odhalili dva nové mechanizmy, které pomáhají buňkám odolávat tlaku a napětí při růstu či za mimořádných podmínek. Vyřešili tím jednu ze záhad buněčné biologie.
Výzkum uskutečnili badatelé z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd České republiky, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a dalších českých a britských institucí.
Rostlinné buňky jsou vystaveny mnoha mechanickým vlivům – jak během vlastního růstu a vývoje, tak při působení nepříznivých podmínek, zvláště sucha. Biology proto zajímá, jak jim vzdorují – například jak je zajištěno, aby různé součásti buňky zůstávaly při mechanickém zatížení správně spojeny.
Jak si přiblížit alespoň některé mechanické vlivy působící na rostlinnou buňku? Stačí si ji představit jako kopací míč nahuštěný vzduchem. Na povrchu má buňka pevnou stěnu a těsně pod ní membránu. Na ně zevnitř tlačí voda – podobně jako to dělá vzduch v míči. Díky stěně a tlaku vody udržuje buňka svůj tvar, a tím i stabilitu celé rostliny. Obsah vody však není stálý. Zmenšuje se třeba při dlouhotrvajícím suchu: tehdy „míče“ částečně splasknou, rostlina zvadne a opět se „nahustí“ vodou až po dešti. Buňka musí být natolik odolná, aby přežila všechny podobné změny objemu a tlaků.
Původní zdroje:
Deeks et al.: The plant formin AtFH4 interacts with both actin and microtubules, and contains a newly identified microtubule-binding domain. Journal of Cell Science 123, str. 1209-1215 (2010)
Pleskot et al.: Mutual regulation of plant phospholipase D and the actin cytoskeleton. The Plant Journal 62, str. 494-507 (2010)
Více informací na: Inovace.cz
Aktuality
Americké ministerstvo zemědělství (US Deaprtment of Agriculture) povolilo rozsáhlé polní testování geneticky modifikovaných eukalyptů.
Celkem 200 tisíc stromů bude vysazeno na 28 lokalitách rozprostřených na celkové ploše 120 hektarů od Floridy po Texas. Eukalyptus geneticky modifikovaný společností ArborGen by měl snášet chladnější podnebí. Zatímco nyní roste jen na Floridě, vyšlechtěný typ by mohl poskytovat své rychle rostoucí dřevo papírenskému průmyslu i v severnějších lokalitách.
Více informací na: Akademon
